Ústavní soud, 30.7.2015, kárné řízení

Vážený pane,
níže reaguji na Vaši žádost o poskytnutí informací ze dne 25. 7. 2015.

1)     V ústavní stížnosti lze uplatnit námitku podjatosti soudce Ústavního soudu podle § 37 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; důvody vyloučení soudce jsou uvedeny v § 36 téhož zákona.

2)     Problematika kárného provinění a řízení je upravena v § 132 a násl. zákona o Ústavním soudu; o zahájení kárného řízení rozhoduje předseda Ústavního soudu, jemuž lze podat v takové věci podnět. Kárné řízení lze vést toliko proti osobě, která je aktuálně soudcem Ústavního soudu, přičemž řízení lze zahájit pouze do jednoho roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo (§ 134 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). 

3)     Za rozhodovací činnost soudce odpovídá Česká republika podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Ta je oprávněna za určitých podmínek požadovat náhradu škody po soudci. Podmínkou je, že příslušné rozhodnutí bylo prohlášeno za nezákonné a vina soudce byla zjištěna v kárném či trestním řízení (§ 17 odst. 2 zákona). Nejsem si vědom soudní judikatury, která by připouštěla přímou žalobu proti soudci podle obecných občanskoprávních předpisů.  

S pozdravem
Ivo Pospíšil     

JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D.
generální sekretář
Ústavní soud, Joštova 8, Brno